Husitská liturgie 22. neděle v mezidobí

02.09.2017

Jeremiáš 20, 7 - 9

Svedl jsi mě, Hospodine, a dal jsem se svést; byl jsi silnější než já a přemohls mě! Celý den jsem na posměch, všichni se mi vysmívají: Kdykoli mluvím, musím křičet, ohlašovat násilí a zpustošení; Hospodinovo slovo se mi stalo pohanou a posměchem po celý den. Řekl jsem si: "Nebudu se již o něho starat, nebudu již mluvit jeho jménem." Tu se (Hospodinovo slovo) stalo v mém nitru hořícím ohněm, zavřeným v mých kostech; snažil jsem se ho snést, ale nebylo to možné.

Římanům 12, 1- 2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

Matouš 16, 21-27

Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, a třetího dne že bude vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: "Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!" On se však obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!" Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši? Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání."

TEZE KE KÁZÁNÍ

Víra je podobná stigmatům.

  • V dějinách církve známe celou řadu stigmatiků (František z Asissi, Kateřina Sienská, Padre Pio). Všichni popisují tento stav také jako hanbu. Proč?
  • My vnímáme stigmata jako zázraky, něco mimořádného, ale to je jen jedna část pravdy. Stigma je znamení Kristova utrpení, které se projevuje na lidském těle.
  • Naším stigmatem je víra. Ne protože jsme mimořádní a zázrační a svatí, ale protože náležíme Bohu i přes to všechno, jací jsme.
  • I my jsme stigmatizováni (oznáčováni), stigma pochází z řeckého "znamení"
  • Kristus zemřel i za naše rány, kterých se dopustili jiní na nás. Zemřel však i za ty, kterým jsme uštědřili rány my sami. Probodené ruce, nohy, bok, i zářezy od trnové koruny, rány bičem. Kristus snášel tyto rány od nás, pro nás, a je možné, že v mimořádných případech se tak děje i skrze nás. (Skrze Něho a s Ním a v Něm).

Čemu se nemáme přizpůsobovat? A jaký je náš svět?

  • Co myslí apoštol tím, abychom se nepřizpůsobovali tomuto světu?
  • Náš svět je rozdělený (dobrý Západ, špatný Východ, a naopak), na straně Západu sílí snaha zajistit si svůj "růst", na straně Východu je patrná zajistit si svou "moc", obojí je ale založeno na principu strachu
  • Kolik našich rodin a bližních trpí strachem (dluhy, nezaměstnanost, nemoc, ztráta blízkého člověka)
  • Pavel věří "bláznovskou vírou", nevěří v lidskou spravedlnost, v moc a nadvládu, už dokonce nevěří ani ve své vlastní síly a schopnosti = všechno odevzdal do rukou Božích

Co je mým křížem?

    • my sami, když rozpřáhneme ruce máme tvar kříže
      • když se navzájem objímáme, sdílíme s druhými náš kříž, náš kříž je najednou lehčí
    • křížem může být všechno co nás ubíjí, bere nám sílu, nedovolí dýchat, proto chceme kříž nejprve zahodit a utéct pryč
    • vědomí toho, že můj kříž i kříže našich blízkých jsou součástí Kristova kříže posvěcuje naše utrpení
    • svět slibuje nekonečný růst (světlé zítřky jak říkali komunisté), mnozí z nás tomu uvěřili
    • naproti tomu je zde Ježíšova PARADOXNÍ cesta
      • kdo by chtěl život zachránit - ztratí ho
      • kdo život ztratí - nalezne ho
  • tady selhává náš selský rozum, na který tak často sázíme, tady neplatí dobro a zlo, hodní a špatní, ale jedině důvěřivá, téměř dětská láska
    • Ještě chcete být věřícími? Nebo jste si jen spletli dveře? Pojišťovny a stranické kanceláře jsou o dům dál

Igumen Nikon říká: "Píšeš celou dobu o svých přítomných nebo budoucích utrpe-ních. Bůh chce ve své lásce naše vykoupení; nepřipouští proto žádná utrpení, jež by přesáhla naše síly a jež nejsou bezpodmínečně nutná. Utrpení jsou skutečně nutná, toto však může člověk nahlédnout teprve tehdy, až když je očištěn lítostí... Jakkoli často znovu padáme - nemalomyslníme nad tím, jen toho litujeme a vedeme boj dál. Tak můžeme mít z pádu dokonce užitek."

Nenechme si vzít to nejcennější, co máme - vlastní duši!

Bratr Filip

MODLITBA NA TENTO TÝDEN

Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak pradávná a tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval!

Byls uvnitř ve mně, já však venku. Tam jsem tě hledal; sám znetvořený na krásné tvory číhal jsem, na dílo tvých rukou. Ty jsi byl se mnou, já však s tebou ne. Ti tvorové mě vzdalovali od tebe, ač ani oni bez tebe by nebyli. Hlasitě jsi na mě zavolal a prolomil mou hluchotu. Zářil jsi, ze slepoty jsi mě v mžiku uzdravil. Svou vůni jsi kolem rozprostřel,

ucítil jsem tě a z hloubi vydechl. Poznal jsem tě a hladovím teď a žízním po tobě. Dotkl ses mne. Touha po tvém pokoji mě stravuje.

Sv. Augustin

OZNÁMENÍ

4.9., 19:00 Přednáška: Zjevení Panny Marie ve Filipově (Refektář)

10.9., 10:00 Nedělní bohoslužby - 23. neděle v mezidobí (Kostel)

Aktuality z dění ve farnosti můžete sledovat na: www.ccsh-mirovice.cz. Denní zamyšlení bratra Filipa najdete na webu poustevny: www.bratrfilip.cz.