Naše farnost podporuje Tomáše Helíska

24.06.2017

Život je dar, a proto nemůžeme čekat jen na to, jestli někdo pomůže nám. Zažili jsme těžké chvíle, ale také chvíle, kdy nás nenechali lidé padnout. Pomohli a pomáhají stále. I proto v naší farnosti chceme pomáhat zase my, jiným lidem, kteří si zaslouží, aby nezůstávali se svými sny i problémy sami. Touha Tomáše Helíska po handbiku, který mu, po 31 letech na vozíku, umožní sportovat, je pro nás radostnou možností, jak někomu pomoci uskutečnit sen.

Bratr Filip o tom také napsal na svém facebooku: 

Když jsem lidem z farnosti v Mirovicích vyprávěl o tom, že existuje člověk jménem Tomáš Helísek, který chce kolo poháněné rukama, aby mohl sporotovat, o člověku, který je od narození na vozíku, po nemocnicích a bojoval už s ledajakou bolestí, řekli jsme si "to je jasné, pomůžem". A tak jsme za chvilku vybrali něco přes osm tisíc. 

Poslat peníze, to ale nestačí. A tak jsme se s Tomášem potkali uprostřed Prahy. Vyprávěl mi svůj příběh, o dětství po nemocnicích, o své práci, zájmech i jeho ženě Petře (začínají mu zářit oči). To hlavní ale teprve přichází na řadu.
Nedávno vyzkoušel jízdu na handbiku. Poprvé v 31 letech jiný pohyb, než s vozíkem. Nádherně mu září dál oči a mluví o svobodě, radosti a opravdovém prožívání štěstí. Nejvíc se rozzáří, když vypráví o tom, jak se v parku převrátil a odřel si loket (a to už se směje naplno).
Půjčený handbike vrátil firmě, a teď se už díky pomoci mnoha lidí může začít vyrábět ten pro něj. Do celkové částky asi ještě něco chybí, ale pevně věřím, že se to podaří.
Loučíme se kousek pod magistrálou s tím, že se chceme zase potkat. Odjíždím vyčerpaný z horkého dne, ale v duši cítím velkou vděčnost. Potkal jsem Tomáše. Člověka se zářícíma očima. Děkuju. 

Pokud chcete více informací o Tomášovi Helískovi koukněte na jeho stránku.