Ohlédnutí za duchovními obnovami v Mirovicích

19.08.2017

Poté, co se s pomocí Boží a dobrých lidí podařilo obnovit husitský kostel v Mirovicích, mohl se opět stát dějištěm letních duchovních obnov, tentokrát nesených tématem "s Marií na poušti". Obnovy začaly večerní bohoslužbou v úterý 15. srpna ve svátek Nanebevzetí Panny Marie. 

V dalších dnech byl program následující: dopolední přednáška biskupa Filipa Štojdla s diskusí, která byla vždy uzavřena otázkou, nad níž jsme měli během dne rozjímat. Odpoledne jsem si každý našli své tiché místečko, kde jsme se duchovně rekreovali. Po večerních chválách pokračovalo sdílení, kdy jsme se podělili o své myšlenky a postřehy nad zadanou otázkou. Po vynikající večeři jsme si povídali i dlouho do noci.
Ve čtvtek jsme se vypravili na pouť na Svatou horu u Příbrami, kde jsme s modlitbou prošli známé svatohorské schody. V pátek následoval výlet na poutní místo na Stražišti. 

První otázka k rozjímání zněla: "Kde jsi?" Kde je mé místo v životě? Známý psycholog Viktor Frankl, zakladatel logoterapie a pamětník holokaustu, pronesl inspirativní slova: "Neptej se, co ti nabízí život, ale co ty můžeš nabídnout životu." Panna Marie nabídla Bohu svůj život, když mu řekla své "ano" (fiat), když vyjádřila souhlas s Božím plánem spásy a stala se matkou Božího Syna Ježíše. Co jsme ochotni nabídnout Bohu my?
Zatímco první otázku známe z biblického příběhu o Adamovi, další otázka byla ve stylu Piláta Pontského: "Co je pravda?" Co je pravdivého v mém životě? Dokážu pravdivě přijmout, jaký člověk jsem? Že je ve mně hřích i svatost? Malost i velikost? Jak poučná je Mariina modlitba Magnificat, vždyť tam je obojí, lidský prach i božská sláva pro člověka: "ponížená služebnice", kterou "blahoslaví všechna pokolení". 

Duchovní obnova se točila kolem ústřední teze: uvědomuji si, že jsem Bohem milovaný a jím přijímaný, aniž bych se o to musel jakkoli zasloužit? Že tentýž Bůh, který je Láska a láskou nás zahrnuje, ovšem zároveň skrze Krista k lásce nás zavazuje a vede k praxi lásky? Což obnáší schopnost odpouštět a hledat cesty ke smíření, k uzdravování ran na duši. Domnívám se, že v průběhu těchto letních duchovních obnov se alespoň některé z těch hnisajících niterných ran podařilo otevřít, vyčistit a obvázat, a tak zahájit proces léčby a hojení. Bohu díky!

Lukáš Bujna