Dělám, co můžu!

03.04.2020

Uzavřít mír

Jan Hus řekl: "Je totiž nezbytné, má-li vůbec nastat mír s bližním, aby byl napřed uzavřen mír člověka s Bohem a mír člověka se sebou samým." Stále častěji se mluví o válečném stavu. Ale každá válka může skončit jedině mírem. A na tom je nutné začít pracovat už teď. Neřešit blbosti, vyhodit zbytečnosti, uzavřít mír - pro začátek každý sám se sebou.

Kdo mi pomůže?

Pomůže nám jenom ten, kdo je momentálně tam, kde jsme. Platí to i opačně. Jste-li sami, pak na prvním místě musí nastoupit soucit k sobě samému. Uznání toho, jak jsem momentálně na tom, ať je situace jakákoliv. Modlitba a meditace pomáhají udržet si zdravý pohled na přítomnost. V nich vidíme, že nejsme sami, a že všechno pomíjí, jedině Boží láska se nemění a trvá. K tomu došla Terezie z Avily, a my můžeme také.

Jste-li obklopeni rodinou, blízkými nebo kýmkoliv dalším, pak to znamená, že to je ta "komunita", do které patříte. Je to ona, protože je reálná! Jakkoliv nedokonalá a stejně zranitelná a zraněná jako my sami. Lidé, kteří přežili válku, vyprávějí, že bez toho, aby se navzájem podporovali, by to nešlo. Viktor Frankl psal, že nejdůležitější bylo najít a uchovat si smysl života. Nikdo z nás tu není jenom pro sebe. Každý z nás je v určitém ohledu smyslem pro druhé. Na prvním místě v tom, že se nevzdáváme.

Zranění zasazují rány

Buďme si vědomí toho, že zranění lidé mohou zraňovat. Anselm Grün v knize Buď dobrý sám k sobě píše: "Rány, s nimiž se člověk nevyrovná, ho nutí, aby je sám zasazoval a zraňoval sebe nebo jiné lidi." Právě z tohoto místa pochází většina bolesti. Tonoucí člověk může utopit člověka, který mu chce pomoct. Tudíž máme pomáhat především tam, kde nám na to stačí síly! Chaos a zmatek někdy nadělají velké škody. V krizi je zapotřebí utišit svou rozbouřenou mysl a jednat z lásky a míru. Kdo jej necítí uvnitř sebe sama, měl by začít právě s tím.

Jsme součástí velkého příběhu

V podstatě jsme každý z nás součástí jednoho velkého příběhu. Jednou se o něm bude vyprávět v legendách. Ale teď se naše hrdinství může podobat tomu, že ráno vstaneme, uvaříme si kafe a přečteme si třeba jednu kapitolu nějaké knížky. Ve chvíli, kdy se postaráme o sebe, můžeme pomáhat druhým. Můžeme dávat jenom to, co ve skutečnosti máme.

Vynést odpadky a zbytečnosti

Někdy je těžké v záplavě věcí najít něco, co potřebujeme. Známe to, když třeba hledáme klíče od bytu, nebo mobil. Vyvětrat, uklidit a vyhodit zbytečnosti ze svého života znamená nejen probrat šatník a hrníčky na polici, ale skutečně vyhodit do odpadků i kamení minulosti. Jde o to, že to, co s sebou táhneme třeba roky, nám nejen bere sílu, ale je to zároveň neskutečné. Jednak to už není, a jednak je to zcela neobjektivní "výklad" naší mysli. Jsou to myšlenky, z nichž se staly noční můry.

Ničivý i léčivý potenciál krize

Krize má v každém z nás obrovský potenciál. Tak velký, že nás může zničit, podlehneme-li strachu a necháme-li se jím ovládat a stejně tak velký, že nás může zachránit a očistit.

Pamatujme si, že nikdy nejsme sami. Že stále existují lidé, na které se můžeme obrátit a svěřit jim své trápení. Pokud chcete můžeme se spojit v těchto dnech například mailem (poustevna@bratrfilip.cz).

Velmi doporučuji také on-line psychologickou pomoc, kterou velmi přehledně naleznete na tomto webu: https://www.delamcomuzu.cz

Opatrujte se, držte se a nebojte se říct si o pomoc.

Pokoj a Dobro.

(článek převzat z webu www.bratrfilip.cz)