Lukáš Bujna: Svědectví o světle

25.12.2019

To nejdůležitější o Vánocích se děje za tmy. "Betlémská hvězda je hvězdou temné noci," napsala filosofka Edita Steinová. Pro nemálo našich bližních jsou Vánoce opravdu časem temnoty, ačkoli z astronomického hlediska je čerstvě po zimním slunovratu a noci už se pomalu začínají krátit. Rozumím lidem, kteří o Vánocích trpí samotou a smutkem a nevědí, jaký smysluplný obsah těmto svátkům dát. Taky jsem to zakusil a nebylo to nic příjemného.

Během dospívání se mi Vánoce propojily se dvěma zážitky, v nichž zhaslo dětské okouzlení stromečkem a dárečky. Na Hod Boží jsem se probudil, vykoukl z okna a spatřil moji babičku, jak ji zdravotníci odnášejí do sanitky po mozkové mrtvici. Seděla s námi ještě u štědrovečerního stolu a vše se zdálo v pořádku. Už nikdy jsem ji neviděl. Zemřela po Třech králích. Uběhlo několik let a manželské soužití mých rodičů se natolik zkalilo, že se vytratila naděje na usmíření. Přetrpěli jsme poslední společné Vánoce, kdy jsme sehráli komedii na šťastnou a spokojenou rodinu. Krátce po svátcích se táta odstěhoval. Ztratil domov a dodnes Vánoce nesnáší.

Možná bych je vnímal podobně negativně, nebýt změny, kterou mi přinesl nečekaný objev duchovního rozměru vánočních svátků. Dobře si pamatuji na advent roku 1999. V husitském kostele v Praze-Nuslích jsem plakal při bohoslužbě, když se zpívalo "Přijde, přijde náš Spasitel". Přišel i ke mně a od té doby stále přichází, třebaže já od Něho občas odcházím a toulám se venku ve tmě. Ale On se narodil za temné noci, aby daroval světlo všem, kteří v temnotách bloudí a mají strach, že už jsou ztraceni. Božské Světlo na sebe vzalo tvář bezbranného a nevinného děťátka, které ovšem vyroste a zmužní a osloví nás: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste břemeny obtíženi, a já vám dám odpočinout."

Už jsem zmínil hledisko astronomické. Z duchovního hlediska se u betlémských jesliček lámou ledy. Teď záleží na nás, jestli srdce opět zmrznou a zmrtví, anebo roztají a otevřou se radosti a vděčnosti. Vánoční výzvu vyjádřila Edita Steinová nekompromisně: "Staví nás před rozhodnutí mezi světlem a temnotou." Svým životem svědčíme o jednom, nebo o druhém. Musíme si vybrat. Jenom naše volba určí, zda náš dočasný pobyt na Zemi získá smysl a cíl. Nechci žít nesmyslně a bez cíle! Proto slavím Vánoce jako velkou slavnost Světla, které v temnotě svítí a temnota je nepohltí. Jsem však člověk - a moje místo bude i nadále mezi temnými stíny. Beru to. I na tomto místě mohu svědčit o Kristu a děkovat za každý odlesk jeho světla v očích milovaných lidí. Nejlepší je začít právě o Vánocích!

Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. (Janovo evangelium 1, 6-8)


převzato z webu Lukáše Bujny: https://mysterion1.webnode.cz/l/svedectvi-o-svetle